Splněné přání! - 7

21. června 2008 v 11:05 | hin-chan |  Splněné přání!
plněné přání - 7.díl A hlásí se Kieko :)
Snad se vám nový díl líbí.
↓kncč↓

,,Květinářství Yamanaka....nikdy jsem si neuvědomila...jak je krásný."Zašeptám a rozhlížím se po mísnosti zaplněnou květinami.
,,Počky chvilku. Jen tohle dodělám." Odpověděla mi Ino, která aranžovala květinu. Jak typuji, musela se s tím hodně nadřít, protože je dokonalá a do rukou se vejde jen tak tak.
,,Jasně." Odpovím nazpátek a rozhlížím se po různých květinách. ,
,Tak můžem jít." Poví mi dívka a vysléká si svojí pracovní zástěru. Pouze kývnu a obě zamížíme k východu.Ino se rozběhne a já, jelikož nemám na vybranou, se tryskem rozběhnu za ní. Doběhnu jí a držím s ní krok celou cestu. Proběhneme celou vesnici a za ani né patnáct minut doběhneme na louku za Konohou.
,,Na tohle nejsem zvyklá."Řeknu a popadnu se v boku, kde mě nehorázně bolí. Trkne mě, že jsem nejspíš neměla dobrou dechovou frekrenci.
,,Neboj....zvykneš si."Říka Ino a mírně si oddychne.
,,Vidíš ty stromy a jezírko?" Zeptá se mě a ukáže na les a jakési jezírko.
,,Popravdě....té vody jsem si nevšimla."Přiznám se a sleduju, jak sluneční paprsky ozdobují hladinu. Naposledy vydechnu a bolest ustane.
,,Takže. Probereme lezení...koncentruj svojí chakru do noch. Na pevném podkladě ji udržuj rovnoměrně, ale na hladině ji řiď podle vln."Řekne Ino a já jen křikyvuji. Výtáhnu k pouzdra kunai.
,,Ha! Slyšela jsem, že si docela mistr v udržování chakry. Tak se předveď."Dívka nasadí zamyšlený obličej a přiloží prst na bradu. Po chvilce mě trklo, že čeká až skusím vylést na strom. Otočím se tedy čelem ke strmu a do noh soustředím chakru. Podivný tlak, který jsem předtím měla v rukou se mi teď objevil u noh. Otevřela jsem oči a rozběhla se ke stromu. Když doběhnu ke kmeni, tak s myšlenkou, že si počínám jak naprostý idiot jsem vyhoupla nohu na silný dubový kmen. Přilepila jsem se ke stromu jako nic. V běhu vymrštím i druhou nohu. I ta se přilepí ke stromu velmi hladce. V rychlosti, kterou jsem nabrala na zemi běžím po kůře stromu až na vrcholek.
,,Super!"Vykřikne Ino ze zdola.
,,Já..."Zašeptám a zmateně koukám kolem sebe. Nemužu uvěřit tomu, jak lehce to šlo. Jako bych to měla natrénovaný.
,,Ino! Jak se dostanzu dolů?" Křiknu na kamarádku a poplašeně se chytnu...čeho jiného něž té nejbližší větve.
,,Uplně stejně jako nahoru!" Poradí mi. Zavřu oči a soustředím znova chakru do noh. A opravdu. Stejným způsobem sem seběhla kolmě k zemi.
,,Jsi vážně v tomhle dobrá!"Křičí na celé kolo nadšeně blondýnka.
,,Jo...on někdo z našeho týmu musí být."Řeknu ironicky.Ino se však zasměje.
,,Skus to na vodě."Řekne po chvilce. Přikývnu. Znova soustředím chakru. Rozběhnu se k jezírku. Normální člověk by se zastavil na břehu. Ale já o sobě nikdy netvrdila, že jsem normální. Prostě běžím dál.
,,Bezva."Vykřiknu. Hledím dolů na vodní hladinu. Na první pokus jsem zvládla to, čeho jsem se obávala. Rozběhnu se zpátky na břeh.
,,Hele...co to je?"Ozve se najednou Ino.
,,Co je co?"Zeptám se zmateně. Ino se sehne k zemi a zvedne nějakou knížku.
,,To je přeci Kakashiho.."Řekně udiveně.
,, Moje knížka!" Zakřičí mužský hlas a nějaká postava vyběhne ze křoví. Maskovaný muž tryskem přeběhne k Ino a vykrthne ji knihu z ruky. Ino jen udieně uhne. Kakashi se zasněným pohledem si přitiskne knížku k hrudi. A já na něj čumím jak na cvoka, který tam právě tancuje tanec štěstí. Myslím, že ale nejsem od pravdy moc daleko ...
,,Ahoj Kláro!" Zakřičí na mě známý hlas. Otočím se...a koho nespatřím. ,
,Báro." Vykřinu nadšeně a obě si skočíme kolem krku.
,,Jak jde trénink? Jo...tohle je Ino...teď s ní trénuju. A Ino tohle je Bára, jedna z Tří." Představím je. Ty dvě se navzájem pozdraví v dopovodném halekání Kakashiho. ,
,Ani se neptej! Od té doby, co jsem poslala tu knihu na okružní let trénujeme únik před nepřítelem. No neříkej. Takopvá průhledná lež! Celou dobu zkoumá každý kout Konohy a dívá se po té své mánii."Křičí Bára na celé kolo. V očích ji hoří plameny zlosti, kterýma mimoděk sleduje právě svého senseie.
,,Báro...jmenuji se ale Katsumi Mitsuko." Řeknu, protože sem si právě moc dobře uědomila, co by Kakashiho čekalo.
,,Ino mi tak říká. A mě se to líbí."Vysvětlila jsem ji. Ale bylo to celkem marné, protože Bára měla oči jen pro svojí pomstu.
,,Kakashi-sensei...já bych být váma vzalanohy na ramena."Řekla Ino, které to také došlo. Kakashi se na ni udiveně podíval. Když ná přejel pohledm, u Báry se zastavil. Pak se otočil o 180 stupňu a jakoby mu za patami hořelo zmizel.
,,Utíkat můžeš, ale neschováš se. Nezdám se na to, ale jsem dobrá na vystopování kořisti!" Křičí Bára a už se taky rozběhla za Kakashim.
,,Půjdem? Tohle je mezi nima."Řeknu Ino.
,,Zítra se stavím. Někdy odpoledne." Ta pouze přikývne a obě se vydáme jiným směrem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.