Propojené snění! - 1 Pro Majiska

20. června 2008 v 13:22 | hin-chan
Hojky ... tak tady je další povídka na přání .... doufám, že se ti Majisku bude líbit! x) a příště se vynasnažím aby byla delší a bez tolika chyb x)

Ranní paprsky prošli skrs okono a dopadli na spící dívku.Hřáli ji tak dlouho dokud se neprobudila. Posadila se a rozespale si protřela oči. Otevřela je a trochu otráveně se podívala z okna.
"Ach. Další den, který stojí za houby."povzdechla si Sakura a vztala z postele.Zamířila do koupelny kde se osprchovala a vyčistila zuby. Poté se vrátila do pokoje a hledala svoje oblečení. Našla ho až někde pod postelí a přemýšlela jak se tam dostalo.
"Aha. Už jsi vzpomýnám. Včera jsem přišla domů, vyslíkla jsem se a oblečení jsem někam zahodila."zamumlala Sakura a dál se soukala do oblečení ANBU. Nerada ho nosila ale jako velitelka ANBU si to nemohla dovolit.
Byly to už tři roky co k nim odešla a po dvou letech se stala jejich velitelkou. Všichni ji uznávali a byly moc rádi, že mají tak skvělou velitelku. Ano, trochu se ji báli, stejně jako Tsunade. Byly si totiž neskutečně podobné.
"Hmm. Někdy uvažuju proč jsem k ANBU vlastně chodila."říkala si Sakura a sešla dolů do kuchině. Šla si připravit jídlo ale zarazila se, když uviděla ležet malí papírek na jejím stole. Stálo na něm:
"Brzy si pro tebe příjdu. A jestli budeš vzdorovat srovnám celou vesnici se zemí."
Sakura se zamračila. Ještě jednou si ten papírek přečetla ale nakonec to nechala být, zmuchlala ho a odhodila do koše. Pokračovala dál do kuchyně. Otevřela si lednici a vytáhla si z ní nějaké jídlo. Sedla si ke stolu a pomalu ho začala jíst.Nevěděla proč ale stále musela myslet na ten papírek.
"Zajímalo co tím kdo myslel."přemýtala Sakura ale na tváři se ji objevil dábelský usměv. "Jen at si to zkusí. A srovnám já jeho!"pomyslela si a zasmála se. Když dojedla, uklidila zbytky od snídaně a zmizela v obláčku kouře. Objevila se ve svojí kanceláři, která se té Tsunadiné podobala jenom tvarem a nábytkem co v ní byl. Ale jinak byla uplně odlišná.
Sakura měla stůl prázdný. Neleželi na něm žádné papíry ani vedle něho nebo kdekoliv jinde. Všechny papíry byli totiž srovnané ve velké skříni od Sakuřinýho stolu. Tsunade by ji mohla tenhle pořádek zavidět.
Sakura došla až ke svému stolu a posadila se na křeslo. Zahleděla se na Konohu a přemýtala nad vším co se ji až do té doby stalo. Ale z jejich myšlenek ji vyrušily kroky. Otočila se zase zpátky do místnosti a čekala kdo příjde. Za několik minut se ozvalo zaklepání.
"Dále."vyzvala příchozího Sakura. Dveře se otevřeli a do místnosti vešel ANBU. Byla to žena a Sakuřina zástupkině a nejlepší přítelkině.
"Co se děje Mitsuomi?"zeptala se ji Sakura a usmála se na ni.Mitsuomi ji usměv oplatila.
"Právě se vracím od Hokage - sama abych vám vyřídila vzkaz."vysvětlila ji klidně a podívala se na ni. Sakura kývla a Mitsuomi pokračovala.
"Máte se k ní okamžitě dostavit. A prý je to naléhavé."oznámila ji Mitsuomi a aniž by čekala až ji Sakura propustí zmizela.Sakura jenom zakroutila hlavou a přenesla se k Tsunade před kancelář. Povzdechla si a zaklepala na dveře. Po chvíli se ozvalo tlumené dále a Sakura otevřela dveře. Ale ihned se v nich zarazila.Všude byly rozházené papíry, rozbitá okna a rozbytý nábytek. Sakura na to zděšeně hleděla.
"Co se tady stalo?"zeptala se Tsunade přiškrceným hlasem.Tsu¨nade se ni otočila a usmála se. Vztala od té hromady a došla k ní.
"Ráda tě vidím Sakuro po tak dlouhé době."přivýtala ji a na tváři ji stále hrál usměv. Sakura si sundala masku, kterou do posud měla a její usměv ji oplatila.
"Taky tě moc ráda vidím senseie."prykývla Sakura ale hned na to zvážněla.
"Co se to tady stalo?"zaptala se ji zamračeně a rohlížela se kolem sebe.Tsunade se odvrátila a přešla k oknu.
"To nevím. Ale jsem si jistá, že ten dotyčný nebo dotyčná tady něco hledali a taky to našli. Tot jest také důvod proč jsem tě sem přivolala."osvětlila ji situaci Hokage a stále se dívala z okna. Sakura přistoupila blíž.
"A co vlastně hledali. A proč jsi zavolala zrovna mě?"zeptala se ji Sakura a propichoala ji pohledem. Tsunade se na ni otočila.Její tvář byly velmi vážná a mračila se. Tvrdě se ji podívala do očí a Sakura ten pohled bez nejmenšího strachu opětovala.Viděla, že se Tsunade po tomhle trochu uklidnila ale její tvář byla stále vážná.
"Někdo tu hledal tovji složku.Je v ní všechno o tobě. Do nejmenšího detajlu a obávám se, že je to velmi špatné. Jelikož jsi velitelkou ANBU a jsou tam zapsané i některé tvé techniky. Ale samosdřejmě, že jen malá část."uklidnila ji honem Tsunade když uviděla její zděšenou tvář. Sakura se tedy trochu uklidnila.
"Tak co budeme dělat?"zeptala se ji Sakura a čekala, že ji Tsunade těd řekne, že to byl jen planý vtip nebo, že už má namyšlené jak toho zloděje vyhledat ale Tsunade řekla přesný opak.
"Ne nic neuděláme. Vím, že to může být nebezpečné ale nemáme nic co by nám ho pomohlo najít."oznámila ji Tsunade a chmurně se na ni podívala. Sakuře bylo jasné, že z toho není taky kdo víjak nadšená ale měla pravdu. V tu to chvíli nemohou nic dělat. Skura přikývla, že to chápe.
"Dobře tak já už půjdu."ozvala se Sakura po chvilce a odcházela ke dveřím.Ale Tsunade ji zarazila.
"Počkej! Mám tu pro tebe misi. Vím, že jsi velitelkou ANBU a já nad tebou nemám moc velkou moc ale s tímhle bych potřebovala pomoc. Nemám totiž dostatek ninju aby tu to misi mohli splnit."poprosila ji Tsunade a podle naléhavosti Sakura poznala, že se nejedná o ledajakou misi.
"Dobře.Pomůžu ti Senseie."souhlasila stím nakonec Sakura a Tsunade se výrazně ulevilo.
"Díky Sakuro. Ale ted k té misi. U našich hranic se zvučnou se objevillo pár členů Akatsuki a kdykoliv projdou nějakým městem tak ho srovnají se zemí. Musíte je zastavit."vysvětlila ji už zase vážně Tsunade a čekala na její protesty.Ale Sakura neodporovala jen se podivila.
"My?"zeptala se ji užasle. Tsunade trochu nervozně přikývla.
"Ano. Vy! Jestli ti to nevadí šla by jsi tam s Narutem, Hinatou a Nejim."řekla Tsunade. Sakura se zamyslela.
"Tak jo. Půjdu tam s nimi. Stejně jsem je dlouho neviděla."souhlasila s tím Sakura a na tváři se ji objevil usměv. Tsunade si oddychla a také se na ni usmála.Byla ráda, že Sakura je taková a že se sní nehádá jako Naruto nebo ostatní.
"A kdy máme vyrazit?"zeptala se ještě naposlady Sakura. Tsunade se zamyslela.
"Můžete vyrazit zítra at si dostatečně odpočinate. A ostatním dám vědet já. Ty se bež jestli chceš domů prospat."navhla ji Tsunade. Sakura to zvažovala ale stejně zase nakonec souhlasila a konečně odešla. Tsunade se dala do uklízení.
U Sakury v Kanceláří …
"Mitsuomi!"řekla na hlas a v tu ránu se před ní ojevila její asistentka.
"Co si přeješ."zeptala se ji a podívala se na ni.
"Potřebuji abys mě na tak dva, tři dny zastoupila. Jdu na misi a nevím kdy se vrátím."vysvětlila ji a otevřela šuplík ve stole.
"Neděláš to poprvé a já se můžu na tebe spolehnout. Přesto ti zhruba napíšu co by jsi měla udělat, ano?"ubezpečila ji Sakura a začala psát na papír aniž by počkala na odpověd. Za chvíli to měla napsané a zvedla se za židle. Došla k Mitsuiomi a podala ji papítek.
"Tak tady to je. Doufám, že tady ta kancelář bude na svém místě než se vrátím."poznamenala Sakua a zasmála se. Mitsuomi se jako by nafoukla a uraženě si odfrkla ale pak se začala také smát. Když se uklidnila, rozloučili se a Sakura zmizela k sobě domů.
Řekla si, že půjde spát ale když zjistila, že je teprve odpoledne. Pustila si televizi a dívala se na nějaký akční film. Když zkončil Sakura si řekla , že byl docela dobrý a tak zapla DVD a udělala si filmový maraton.
Byl už večer když Sakura usnula uprostřed filmu, Rychle a zběsile 2. Zdál se ji podivný sen.Byl o nějakém chlapci, který .....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.