Milovat bolí!

23. června 2008 v 22:32 | hin-chan
Ehm no taková krátká slátanina co jsem před chvíli napsala. Není to na žádný pár z Naruta nebo tak ... je to spíš něco jako utržek mých nynějších pocitů! :) Prostě taková malá deprese ale i pesto se v tom dá docela dobře představit třba NaruHina a nebo jaký kloiv jiný pár!! =)

Miluji tě! Strašně moc tě miluji ale stále nejsem schopná ti to říct! Stále mám strach, že mě odmítneš, že máš rád jinou a mě bereš jen jako kamarádku!
Stále mám pocit, že mnou pohrdáš a myslíš si o mě své ale tvůj pohled mi to vždycky vyvrátí!
Ale pak svými slovy zase potvrdíš mé obavy a já se znovu ponořím do smutku, který naplnuje mé srdce!
Mám přátelé, mám rodinu ale ty mi stále unikáš! Vím, že nejsem hezká, že nejsem chytrá ale i přesto věřím, že člověk se nesmí soudit podle zevnějšku ale podle toho co má srdci! Mnoho lidí bere lidi podle toho jak vypadají a těm co odsuzují to způsobuje nesnesitelnou bolest!
Já patřím mezi ně. Každý den zažívám tu bolest a pořád si kladu otázku, proč? Proč nemůžu mýt život tak jak ho chci já? Proč mě nehceš a jiné, ano?
A nebo je to jinak? Ty se také bojíš? Bojíš se říct o svých citech? Chápu tě!
Také mám strach, strach z odmítnutí, strach z toho, že se mi vysměješ a budeš mě za to nenávidět! Mám strach z toho, že se ti zhnusím a celý život na sobě budu cítit tvé nenávistné pohledy!
Ale co když opravdu nemáš strach a nic ke mně necítíš?! Do očí se mi vkrádají slzy a já se znovu utápím v bolesti jenž mi tato představa dává. Slzy. To jediné čím můu svou bolest ukázat, protože na slova, na slova nemám odvahu!
Protože právě slova my způsobují tu největší bolest! Slova a myšlenky na tebe.
Strašně moc toužím po tvém objetí ale stále se bojím! Když jsi na blízku, jsem štastná a můj život získává smysl. A když tu nejsi, nikde jsem neštěstá a mé srdce znovu zažívá tu bolest. Už je to dávno co jsem se nažila tě přestat miovat, abych se zbavila té ukrutné bolesti co mě sužuje ale nedaří se mi to. I kdybych chtěla zapomenout, nejde to! Stále tě strašně moc miluji a své city musím skrývat. Tvá přítomnost mi dokáže pozvednout náladu ale když slyším tvá nepříjemná slova, jsem smutná a znovu se dostavuje ta známá bolest.
Před svými přáteli se často přestvařuji aby na mě nic nepoznali! Snažím se být veselá a pořád se smát! Aspon chvíli na tebe nemyslet. Ale jen někdy se mi to podaří!
Je to teké, když každý den na sobě cítím tvé pohledy! Nevyznám se v tobě! Když se naše pohledy střetnou mám pocit, že v tvých hnědých očích vidím, velkou bolest a strach ale tvá slova mi to stále vyvrací! Slova jenž ti vycházejí z ust a mě tolik zranují.
Nějdy mám chut prostě odejít a své slzy vypustiti ven, abych pocítila aspon menší ulevu, od bolesti, která mnou prochází ale je o jen malá utecha.
Stále doufám, ale stále mám strach! Stále cítím tu bolest, co mě sužuje ale stále také cítím to štestí, kteréým mě naplněješ!
Ano, mluji tě! Opravdu moc tě miluji ale ta bolest tvých slov mě pomalu ae jistě zabíjí!
Miluji tě ale mám strach!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jessi Jessi | Web | 23. června 2008 v 23:36 | Reagovat

nádhera vážně krása jinak Hin omlouvám se ale povídku pošlu až zítra odpoledne nějak sem teď nestíhala takže snad to nebude tolik vadit a ještě jednou promiň:-)

2 saruvatari saruvatari | Web | 24. června 2008 v 12:13 | Reagovat

Zapoj sa do súťaže o najlepší anime blog.

3 Reiko Reiko | Web | 24. června 2008 v 15:49 | Reagovat

mno je dobre ze ses u neho aspon stastna bo jedne me kamosce se z kluka kteryho bali dela blbe od zalludku:D jinak na blogu mam13

4 Ryoko Ryoko | 7. července 2008 v 15:47 | Reagovat

WaW super......:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.